Shiro Sakagami

24. ledna 2017 v 22:19 | Remy

Shiro Sakagami


Jméno: Shiro

Příjmení: Sakagami

Vesnice: Konohagakure no sato - Listová vesnice

Živel: kekkei genkai - Ranton(bouře) (Suiton + Raiton)

Hodnost: člen Diferendy

Datum narození: (7.9.X882)

Věk: 19

Rodinný stav: tajný vztah se Sayuri


POPIS

Shiro je velmi vysoký. Měří kolem 185 cm. Má vypracovanou postavu díky tvrdému tréninku, který má téměř neustále. Krátké černé vlasy má "rozcuchané" a velká část mu většinou spadá do obličeje. Jeho světle modré oči doslova brobodávají protivníka v boji. Přes pravé obočí má jizvu ke které přišel v dětství když trénoval. Nosí klasické oblečené ninjů v Listové. Modré kalhoty, modré triko s dlouhým rukávem který má často vyhrnutý a zelenou vestu (vestu nosí až od hodnosti chunin a víš). Na rukou nosí kožené rukavice s chráničemi na klouby. Často totiž bojuje pěstmi a má téměř pořád ruce od krve a nebo nějak jinak zničené. Na pravé rukavici má značku Konohy.


POVAHA

Shiro je velmi pohodový a nenechá se rozházet blbostmi. Rád se baví a povídá si s přáteli. Má sice vážnou tvář, ale smysl pro humor a ironie mu rozhodně nechybí. Do souboje který nemá smysl je velmi těžké ho vtáhnout. Při takových soubojích si raději sedne někam stranou a začne si číst dříve tak oblíbený román Tulící Ráj (je to jeho nejoblíbenější knížka). Když však doje na boj který je součástí mise tak neváhá a vrhne se dopředu do přední linie. Od malička ho otec vychovával jako pravého shinobiho takže je v boji velmi hrdý a pokud prohraje nese svou prohru důstojně. Jeho největší slabost je, že si vše vkládá za vinu. Neni den, aby si za něco nevynadal. Takovýhle pocit má již od dětství. Jeho otec mu často říkával a říkává, že je k ničemu a, že by se měl stydět.


HISTORIE

Narodil se v Listové vesnici. Měl tři starší bratry a kvůli tomu, že byl nejmladší si z něj dělali legraci. On to bral však s klidem a také se smál. Jeho otec je váženým členem vesnice a pomáhá při různých diplomatických cestách, díky tomu Shira a jeho bratry zná téměř celá vesnice. Otec byl dříve členem Diferendy a kvůli tomu měl vždy vysoké nároky na schopnosti a sílu svých synů. A právě kvůli trénování svých synů odešel z Dyferendy.
Otec učil syny dávnému stylu boje rodiny Sakagami a dbal na to, aby ho každ prováděl bezchybně. Pokud tomu tak nebylo dostal obvykle výprask v podobě ukázání pravé podstaty tohoto kekkei genkai. Nechtěl ponechat nic náhodě. Neměl zapotřebí, aby si vesnice myslela, že jsou jeho potomci k ničemu. Shiro dlouho čekal až ho otec začne trénovat. V den kdy ho začal trénovat toho však začal také litovat. Trénink byl velmi přísný a a pro malé dítě, jako byl Shiro, téměr nezvladatelný. Neměl však navybranou. Nemohl přeci neuposlechnout svého vlastního otce. To by si nedovolil. Už jako malý tedy chodíval domů s poraněními po celém těle. Jeho matce se to nelíbilo. Stačilo, že má už tak doma pět bojovníků, nepotřebovala šestého a tak se pokoušela svému manželovi trénování Shira rozmluvit. O tom však nechtěl ani slyšet. Otec ho trénoval tvrději než starší bratry. Tehdy říkal, že v něm cítí potenciál. Dnes by spíš řekl, že to byla osudová chyba. Shiro se však nevzdával a trénoval co nejpilněji mohl. Neměl tedy moc kamarádů. Celé dny trávil na cvičišti se svými bratry a otcem. Občas se, ale stalo, že toho na něj bylo moc a on jako každé jiné dítě začal vzlykat. Nebylo to úmyslně, spíš obvyklá dětská reakce. To, ale jeho otec nechápal a bral to jen jako známku slabosti. A slabost se nepřipouští...
Když mu bylo deset let, odešel jeho nejstarší bratr na dlouholetou misi na opačný konec světa. Shiro te nejdřívě bral jako požehnání. Měl sice všechny své bratry nadevše rád, ale nesnášel když ho otec přirovnával ke komukoliv z nich. Nejčastěji ho přirovnával právě k nejstaršímu sourozenci, který se jmenoval Sakagami Itachi. Své jméno dostal podle slavného ninji, který žil před mnoha lety v Listové vesnici. Itachi byl totiž stejně jako Itachi Uchiha talentovaný již od dětství. Akademii dokončil v sedmi letech a pár let na to byl povýšen na jonnina. Nespecializoval se pouze na kekkei genkai jeho rodiny, ale také na pečetící techniky, ve kterých neměl a nemá konkurenci. To byl také jeden z důvodů, proč si ho vybrali na dlouholetou misi. Kdyby neodešl rozhodně by již byl v Dyfendě. Otec byl na něj velmi pyšný a on to i věděl, ale nikdy to na sobě nenechal znát. Vždy byl ke všem milý a každému pomáhal.
Za pár měsíců odešel i druhý bratr, Sellen. Už ho přestaly bavit neustálé urážky od otce a rozhodl se jí po své vlastní cestě. Sell byl ze všech bratrů nejméně učenlivý a proto ho otec často napomínal. Jeho nejhorší vlastností byla tvrdohlavost a když se rozhodl, že odejde tak to také udělal. Jedinému komu, řekl kam půjde je Ellen, jeho dvojče. Ten však slíbil, že to nikomu neřekne ani kdyby ho mučili. Jejich vztah byl zvláštní. neustále mezi sebou soupeřili, ale přesto si byly blízcí. Shiro momentálně nemá žádné zprávy kde by se mohl Sell nacházet. Trápí ho to. Nikdo nechce žít s tím, že neví co se děje s jeho bratrem.
A tak zůstal doma jen on a o dva roky starší bratr Ellen, kterého měl Shiro ze všech nejraději. Otec v tu dobu začal Shira učit jeho kekkei genkai Ranton. Jeho ovládání mu šlo velmi rychle a po pár týdnech usilovného tréninku ho dokázal plně ovládat. Ellen byl velmi talentovaný a tak dostal možnost odejít za Itachim na misi. On však odmítl se slovy, že tu má bratra kterého nikdy neopustí. Za to mu byl Shiro vděčný. Otec se to rozhodl tentokrát nekomentovat, ale oba věděli, že je zklamaný a naštvaný zároveň. Ellen však pár dnů po odmítnutí mise záhadně onemocněl a pár týdnů poté zemřel. Shiro to nesl těžce. V tu chvíli z jeho života odešel poslední bratr a přítel. Nejhorší pro něj bylo zjištění, že lék na jeho nemoc sice v Listové vesnici nebyl k sehnání, ale na misi kam měl jít by se našli lékaři, kteří by ho dokázali vyléčit. To byla největší rána. Shiro celou bratrovu smrt hodil na sebe. Bral to jako potrestání za to, že není silný a že se o něj pořád někdo musí starat.
Když bylo Shirovi 12 let vydal se na své oblíbené místo, na skály Hakagů. Brával ho tam ellen a on i s ním takto udržoval kontakt (často tam chodí i dnes si vyčistit hlavu). Seděl na hlavě prvního hokageho a pozoroval vesnici pod sebou. Sledoval přeplněné ulice podním a přemýšlel o všem možném i nemožném a neměl ani tušení, že ho nastávající příhoda změní. Přišel za ním chlapec nejspíš stejného věku jako on. Na první pohled bylo vidět, že je přátelský a potvrdilo se to tím, že se hned představil. Byl to Ren Akihara. Veselý kluk s blonďatými vlasy a úsměvem na rtech. Hned se spolu zapovídali až ztratii pojem o čase. Když se loučili slíbili si, že druhý en příjdou znovu ve stejnou dobu. Shiro si uvědomil, že to je asi jeho první opravdový kamarád a byl neuvěřitelně šťastný. Dlouho se takto stýkali a Shiro byl šťastný za každý okamžik ztrávený s Renem. To se, ale vše mělo změnit. Otec si všiml, že Shiro nedává do tréninků takový elán jako dřív a vypáčil z něj co se stalo. Zjištění, že má Shiro kamaráda se mu moc nezamlouvalo. Ten tvůj kamarád tě stahuje ke dnu. Zbav se ho nebo to udělám já.To bylo otcovo konečné rozhodnutí. V té době nedokázal otci zdorovat. A tak i když ho to ničilo se musel s Renem přestat kamarádit. Dlouhé tři roky se s ním nesetkal a pouze trénoval. Nic pro něj teď nemělo větší prioritu.
V patnácti letech se obvykle nastupovalo na akademii. Ale jeho otec rozhodl, že ještě není připravený a požádal o odložení nástupu. Nebyla to ale pravda. Už v patnácti letech Shiro dosahoval ústihodných výsledků, ale otci to bylo očividně málo. Vzal to však s klidem a dál trénoval pod dohledem otce. Když ho jednoho dne poslal na nákup potkal na trhu svého dávného kamaráda. Ren se změnil jen trochu. Povyrostl o pár centimetrů a zmohutněl i tak ho však ihned poznal. Chtěl na něj zavolat, ale Ren to udělal dřív. Ren ho přivítal veselým tónem jako tehdy. Tvářil jako by se nic nestalo, ale Shiro se cítil provinile. Ren ho však uklidnil, že se nic nestalo a pochopil Shirovo vysvětlení, že to bylo otcovo přání. Důležití je, že jsme teď zase kamarádi. Renova povaha se ani trochu nezměnila a za to byl Shiro rád. Opět si spolu začali povídat o všem co zažili a kdy přišel čas odchodu Shiro slíbil, že tentokrát se určitě vrátí. Párkrát se ještě sešli i s Renovým týmem a Shiro se s nimi hned spřátelil. Tentokrát si však dával pozor, aby otec raději nic zjistil a dlouhou dobu se mu to i dařilo. Ale jeho otec je velmi vážený ve vesnici a tak se k němu po několika měsících doneslo, že se Shiro toulá po vesnici se studenty akademie namísto toho, aby trénoval. A to nemohl nechat jen tak a začal jednat. Vyhledal si onoho studenta a zařídil, aby se s Shirem už neměl šanci potkat. Poslal jeho celý tým na dalekou misi, která nebyla sice fyzicky náročná, ale zato časově ano. Předpoklad byl 8 let. Když se to Shiro dozvěděl rozeběhl se k bráně Listové a doufal, že ještě zastihne svého kamaráda než odejde. Stihl ho, ale hned toho začal litovat. ren moc dobře veděl kdo ho poslal na misi a nehodlal se s tím smířit. Odejdi odsud. Už nejsi můj přítel a nikdy jím už ani nebudeš! Tato slova Shira zničila.Omlouvám se! Omlouvám se!

Pořádně si asi ani neuvědomoval, že mu po tváři stékají slzy. Stejně by mu to bylo jedno... Ren se však ani neohlédl a nechal tam Shira samotného. Odešel už i Ren. Shiro se vydal na jejich místo... na hlavu prvního hokageho. Kdo jsem bez přátel.

Dlouhé hodiny tam jen tak proseděl a všechno mu bylo ukradené. Pak se, ale rozhodl, že to tak nenechá. Rozhodl se, že ukáže otci jeho sílu tím, že se dostane tam kde byl v jednu dobu i on. Rozhodl se dostat do Diferendy. To byl největší cíl, který si ninja ve vesnici mohl dát, ale on byl rozhodnutý, že toho dosáhne.
Otec mu povolil nástup na akademii až v 18 letech, ale to Shirovi nevadilo. Jeho cíl je jasný a je mu jedno co všechno pro to bude muset obětovat.

Historie rodiny
Rodina Sakagami jako taková nemá příliš dlouhou historii. Dříve zpadala pod klan Raitoka, ale po velké válce ninjů se jedna vedlejší rodina rozhodla osamostatnit. Měla totiž naprosto odlišný styl boje i používání kekkei genkai. Klan s tím nejdříve nesouhlasil a tak pronásledoval tuto rodinu. Dlouho jí nechtěli dát volnost a proto její život nebyl jednoduchý. Po pár letech dorazila do Listové vesnice a z jejího původního počtu zbylo opravdu jen málo. Někteří vzdali boj o samostatnost a raději se vrátili a někteří podlehli nátlaku. V listové jim bylo umožněno zůstat. Klan je zde již nemohl pronásledovat kvůli nepsané dohodě.
Rodina se tedy pomalu začala usazovat v Listové vesnici a stala se její nedílnou součástí až dodnes. Po mnoho let oddanosti vůči Listové si vybudovala respekt u velkých klanů a díky své loajálnosti má i dobrý vliv na chod vesnice. V součastnosti je však velmi málo členů této rodiny.


Kekkei Genkai
Klan Raitoka pouívá kekkei gankai Ranton (bouře). Rodina Sakagami používá také Ranton, ale v porovnání s Rantonem klanu Raitoka se v jistých detailech liší. Pokud používají své kekkei genkai obvykle ho spojují se svým bojovým uměním aby mělo větší účinnost.

Rodina Sakagami se nestará pouze o své kekkei genkai, ale jde jim také o ovládání pouze blesku, ve kterém jsou nejlepší ze všech vesnic. Barva jejich blesku je velmi světle modrá. Existují i techniky ve kterých se objeví bílí blesk, ale ty jsou velmi náročné.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Daisy Daisy | Web | 29. ledna 2017 v 20:44 | Reagovat

uh..nie som si istá, či je to tým, že Naruta už nepozerám, ale túto postavu nepoznám. To si si ju sama vymyslela alebo je to fakt postava z Naruta? :D

2 Remy Remy | 2. února 2017 v 17:37 | Reagovat

[1]:  ne je to jen moje vymyšlená postava :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama